V realitách je přesnost důležitá – nejen v číslech 📊, ale i ve slovech. Často se setkávám s tím, že se tyto pojmy zaměňují. Přitom právně (a prakticky) mají odlišný význam.
📌 Nájemce – ten, kdo má podepsanou nájemní smlouvu s vlastníkem nemovitosti – pronajímatelem. Typicky například člověk, který si pronajme byt od majitele. Pojmy „Nájemce“ i „Pronajímatel“ a vztahy mezi nimi jsou jasně definovány v Novém občanském zákoníku.
📌 Nájemník – v běžné řeči často používané jako synonymum nájemce, ale v právních textech tento pojem není nijak definován. Lidé jím často myslí kohokoli, kdo někde bydlí „v nájmu“ – tedy nájemce nebo i podnájemníka.
📌 Podnájemník – osoba, která užívá nemovitost nebo její část na základě smlouvy s nájemcem, nikoli s vlastníkem. Například když si nájemce pronajme byt a jednu místnost pak přenechá k bydlení dalšímu člověku – ten je podnájemník.
Dále se s tím setkáte u družstevních bytů, tam jste nájemce ve vztahu k družstvu a proto byt dále podnajímáte nikoliv pronajímáte.
🧩 Klíčový rozdíl?
✅ Nájemce má přímý vztah s majitelem 🏠➡️👤
✅ Podnájemník má vztah s nájemcem 👤➡️👥
⚠️ Nájemník je neformální pojem – raději používejme přesné výrazy podle smlouvy! 📝
Autor: Marek Čačka
