Problém mnoha starších investorů do nemovitostí je délka splatnosti ⏳.
Banky většinou stanovují horní věkový limit do 75 let na konci splácení, což zkracuje splatnost a zvyšuje měsíční splátku 💸.
Přiklad:
Hypotéka 5 mil. na 30 let je při 4 % sazbě splátka 24 000 Kč/měsíc,
když se délka zkrátí na 25 let, je splátka 26 700 Kč (+10%)
a při 20leté splatnosti už 30 700 Kč 📊 (+27%)
Toto má zásadní dopad na cash flow – u investičního bytu chcete, aby se maximum splácelo z nájmu 🏠.
Mladší spolužadatel nebo spolužadatelka 👧 ale může tuto hranici prodloužit o 10–15 let.
Typické varianty 👥
👩👦Rodič + dítě: Rodič přidává bonitu 💪, dítě přidává věk ⏰.
Výsledek: delší splatnost, nižší splátka a předpoklad, že dítě stejně byt jednou bude dědit 🧱.
🧑🤝🧑Manželé/partneři s rozdílem věku: Jeden vydělává 💼, druhý posouvá věkový limit.
Rodinná hypotéka funguje skvěle, pokud jde o společný ekonomický zájem – například společné budování rodinného majetku 👨👩👧👦 nebo řešení bytové potřeby člena rodiny.
Je ale nevhodná tam, kde jde jen o „formální přidání“ spolužadatele bez reálné spolupráce ⚠️, protože riziko zůstává na obou stranách.
Na co si dát pozor ⚖️
💰Z právního hlediska jsou oba spolužadatelé plně odpovědní za splácení.
Pokud jeden z nich přestane platit, druhý musí závazky pokrýt.
🧾Důležité je vědět, že hypotéka se propisuje do úvěrových registrů obou spolužadatelům.
To znamená, že každý z nich má v registrech vedený celý závazek – ne pouze „polovinu“ úvěru.
Pokud tedy jeden ze spolužadatelů později žádá o další úvěr (např. na auto 🚗 nebo investiční byt 🏢), banka mu tuto hypotéku započítá v plné výši do jeho finanční zátěže.
V případě úmrtí či rozchodu 💔 může být majetkové vypořádání složité.
Rodinná hypotéka funguje nejlépe tehdy, když se s ní počítá jako s dlouhodobým majetkovým závazkem 📈, ne jen jako cestou k vyšší bonitě.
Jakou zkušenost máte vy s rodinnou hypotékou?
Podělte se do komentářů na LinkedIn! 💬
Autor článku: Marek Čačka, zakladatel platformy Činžovníci
