Koupil jsem investiční byt, abych se dostal z krysího závodu. 🐀

Místo toho jsem musel začít více pracovat, abych měl na splátky. 🏃‍➡️

Čísla mluví sama za sebe. 🔢
Byt za 4 000 000 Kč.
Nájem: 12 000 Kč/měsíc.
Splátka hypotéky při dnešních sazbách: 17 000 Kč/měsíc. 🏦
→ Každý měsíc doplácím 5 000 Kč ze svého. 💸
→ Z těch 17 tisíc jde 13 500 Kč na úroky bance. 😬
→ Nájemné mi nepokryje ani samotné úroky. 😮

K tomu přidejme náklady ušlé příležitosti z 800 000 Kč (20 % vlastních zdrojů) – dalších ~3 000 Kč měsíčně, které nedostávám.

🪙 Druhá strana mince:
Při konzervativním růstu hodnoty nemovitosti 3% p.a. jsem na svém
~10 000 Kč měsíčně. Vše ostatní jde do plusu.

Matematicky to tedy stále dává smysl. 🧮
V čem je háček? 🪝

Hodnota roste na papíře. 📈
Splátku platíte reálně každý měsíc z účtu. 💳

Kdo to ustojí 5–10 let, ten se obvykle dostane za bod zlomu. ✅

Investiční nemovitost dnes není pasivní příjem. ❌
Je to nucené spoření pod tlakem – a pro toho, kdo to ustojí, efektivní cesta k majetku. 🏆

Dává to smysl pro toho, kdo má:
→ stabilní přebytkový příjem 💰
→ rezervu 3–6 splátek hypotéky pro klidné spaní 🛡️
→ čas a chuť řešit problémy svých nájemníků 📳

V jaké fázi jste vy?
Pracujete na své byty, nebo už jste za bodem zlomu a užíváte si pasivního příjmu? 🏖️

Podělte se o své zkušenosti z praxe v komentářích na LinkedIn!

Autor článku: Marek Čačka, zakladatel platformy Činžovníci

Které téma vás nejvíce zajímá?